Co nepatří do kanalizace

Kanalizace není odpadkový koš !

Co vše přiteče kanalizací do čistírny odpadních vod?

Látky, dámské potřeby, zbytky jídla a dokonce mop, to všechno zde nacházíme. Mnoho lidí si ale neuvědomuje, že tyto předměty dokáží vyřadit čerpadla čistírny z provozu. Následná oprava není zadarmo a částka se pak promítne do výše stočného. Šetřme svoji peněženku a chovejme se odpovědně.

Všechno má svůj řád – tedy i kanalizace

Do kanalizační sítě je odváděna odpadní voda z jednotlivých domácností a firem. Kanalizace je určena k odvádění odpadních vod – tj. vody mírně znečištěné během běžné denní hygieny, užívání toalety, úklidu, praní, mytí nádobí. Co do kanalizace patří a co ne, určuje Kanalizační řád.

Co do kanalizace nepatří a je zákonem zakázáno do ní vypouštět

  • biologický odpad – zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů
  • tuky – fritovací oleje, motorové oleje
  • veškeré hygienické potřeby
  • chemikálie a další nebezpečné látky
  • léky
Záchodová mísa není odpadkový koš
Tím, že něco vyhodíte nebo vylijete do záchodu nebo dřezu, tím problém s odpadem nezmizí, ale začíná. Do kanalizace nepatří zbytky potravin, kterými přispíváme k blahodárnému životu potkanů, a to ani po jejich rozmělnění v kuchyňských drtičích odpadů. Drtiče způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váži zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až do úrovně plné neprůtočnosti. Co taková skutečnost může v nemovitosti napáchat je snad každému zcela zřejmé. Skutečností je, že používáni drtičů domovního odpadu způsobuje vážné problémy nejen s odvedením odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Z tohoto důvodu je používání drtičů výslovně zakázáno.
Do kanalizace nepatří ani žádné hygienické potřeby, jako například dětské pleny, vlhčené ubrousky, dámské hygienické potřeby, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály. V nich jsou kromě celulózového podílu také vyztužené vrstvy tvořené plastovými foliemi na bázi polyetylenu, polypropylenu a polyetylentereftalátů. Plastové části těchto potřeb ve vodě nepodléhají, na rozdíl od toaletního papíru, rozkladu a dokáží zanést, případně zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Následná nefunkčnost čerpací stanice může vést k nebezpečí zatopení kanalizace i suterénů napojených nemovitostí. V případě, že přece jen takový materiál projde celým procesem v čistírně odpadních vod, skončí bez jakéhokoliv úbytku v odpadu, produkovaném čistírnou odpadních vod a je třeba jej na náklady nás všech také jako součást odpadu zlikvidovat.
Provoz čistírny odpadních vod může výrazně zkomplikovat řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté a výbušné, a mají výrazný negativní vliv na biologické procesy čištění odpadních vod. Jedná se o ropné látky, louhy, kyseliny, ředidla, tuky, oleje. I relativně malé množství těchto látek může zcela zlikvidovat bakterie, které v čistírnách odstraňují biologicky odbouratelné látky.
Rovněž nadměrné užívání čistících, pracích a dezinfekčních prostředků přírodě rozhodně neprospívá.